Evropská unie je na pokraji nové ekonomické krize, ale dělá plány do budoucnaZdroj: www.universitypost.dk

Evropská unie je na pokraji nové ekonomické krize, ale dělá plány do budoucna

Evropská unie je na pokraji nové ekonomické krize, ale dělá plány do budoucnaZdroj: www.universitypost.dk
Evropská unie je na pokraji nové ekonomické krize, ale dělá plány do budoucna
Zdroj: www.universitypost.dk

Na den oslav 15. prosince 2014, kdy Evropská unie slavila tzv. „Den industriálních ekonomik“ se pro Brusel stal dnem „otevřené diskuze.“ Byly zde totiž pokusy „nabít“ Evropskou unii, konkrétně evropský průmysl novým směrem, budoucností. Prostě jinak řečeno, dát evropskému průmyslu novou budoucnost. Bohužel ale tuto budoucnost značně zkomplikovala, nepříznivá ekonomická situace, která Evropskou unii, postihla koncem minulého roku, roku 2014.

Upozornění, že se žádná budoucnost konat nebude a že bychom se měli v první řadě starat o to, abychom nesklouzli do nové ekonomické krize, vydaly londýnské noviny, The Guardian, které varovali, před již zmíněnou, nově vznikající ekonomickou krizí v EU. Co se týká států, kterých by se tato ekonomická krize, měla dotknout, tak se odhaduje, že mezi postiženými bude třeba Řecko. Místní obyvatelé už totiž nemají sílu neustále něco šetřit. A nebude to jenom Řecko, koho se může případná, další ekonomická krize dotknout. Jedná se třeba i o Portugalsko, Španělsko, Itálii, nebo Belgii. Ani v těchto zemích není situace, podle britských expertů dvakrát optimistická.

Konkrétní případ špatné situace, lze uvést třeba na zmíněné Itálii, kde krom ekonomických problému, mají na svém seznamu rovněž problémy politické a regionální. Na začátku roku, totiž v Itálii, přesněji v Benátsku proběhl „průzkum,“ jehož cílem bylo zjistit kolik lidí stojí za vznikem Benátské republiky. Výsledek byl jednoznačný, všech 89 % dotázaných, bylo pro vznik samostatného a nezávislého státu. Akce, která zprvu vypadala jako pokus se zvrhla ve vážnou věc a nyní celou Itálií, otřásají vládní krize, včetně protivládních demonstrací.

Na tyto události zareagovala i Evropská unie, konkrétně vítězná strana parlamentních voleb, „Hnutí pěti hvězd,“ která otevřeně vyzvala italskou vládu, aby opustila eurozónu. Nyní ale nastává otázka: „Dokáže se Evropská unie vzpamatovat z odchodu Itálie?“

Nějaká šance by tu byla. Vzhledem k tomu, že se minulý rok, Evropská unie rozšířila o Lotyšsko a počínaje 1. lednem 2015 také o Litvu, nemusel by případný odchod Itálie z eurozóny, být pro EU nějak problematický. Co se ale může jevit jako daleko větší problém jsou, stále rostoucí nepříznivé sklony v eurozóně, jako v jednotném finančním a ekonomickém prostoru.

Deník The Guardian, konkrétně varuje, cituji:

Pokud se situace nezmění, tak důvěra byznysu a spotřebitelů bude ztracena a strach z nefungující úvěrové politiky bude narůstat.

Co všechno ještě stojí v cestě za novou budoucností?

Po Itálii je tu další problém, který stojí v cestě za novou budoucností Evropské unie, potažmo evropským průmyslem a to sice rozhodování Visegrádské čtyřky. Z tohoto čtyřčlenného spolku totiž, unijní měnu, euro přijal pouze jeden jediný stát a to Slovensko, zbytek váha a možná by stálo za to říct, že se nachází na jakési evropské křižovatce. Státy Visegrádské čtyřky se patrně bojí, ekonomického následku po přijetí eura.

Problémů, které je třeba vyřešit, než začneme plánovat budoucnost, je celá řada: od vysoké nezaměstnanosti, která nyní činí 10,5 % v celé EU (od roku 2013 se snížila o 0,4%) a od té doby se zas zvýšila a to hlavně v Belgii, Finsku, Francii, Itálii, Lucembursku, Nizozemsku, Bulharsku, na Kypru a Maltě až po „technickou recesi“ v Německu, kde ekonomické instituty jako je fo, DIW, RWI и IWH, varují před sníženým růstem ekonomiky. Toto snížení se týká jak uplynulého, tak ale i následujícího roku.

Máme-li si to vyjádřit v číslech, pak propad průmyslových objednávek v Německu klesl o zhruba 5,7 % a zhruba o 4 % průmyslové výroby. Toto snížení je následkem ekonomických bojů mezi Ruskem a Spojenými státy. Podle německých expertů může toto zpomalení, německé ekonomiky trvat i řadu let a odrazí se to na celé Evropské unii. Své varování vydala i německá banka, která v expertní zprávě uvedla, že bude-li recese v eurozóně, pokračovat, pak následkem bude propad eura a to až na hodnotu nižší než bude dolar v roce 2017.

Zdá se tedy, že práce má Evropská unie, více než dost, teprve až tyhle všechny problémy překoná, pak bude pomyšlení na nějaké budoucí plány. Zatím by naším budoucím plánem mělo být pevné držení „evropského kormidla“ a nejvyšší ostražitost, před ekonomickými problémy.

Zdroj: Hlas Ruska

Prosím ohodnoťte tento článek

Pošlete tento článek dál, pokud se Vám líbí :o)
Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Share on Tumblr

Mohlo by vás zajímat:

Komentovat pomocí Facebooku

Komentářů

Filip Melichar

Jmenuji se Filip Melichar bydlím v Praze, též v Praze studuji, střední školu a od konce roku 2013, konkrétně od 27. prosince, vydávám Bloumatele. S psaním a vydáváním článku jsem začal z důvodu, velké touhy, sdělit lidem informace a dozvědět se něco o dnešním světě. Krom těchto důvodu mě do psaní tlačí i chuť komentovat.

Napsat komentář