Kdopak nám financuje ropu z Islámského státu?Zdroj: www.wertyzreport.com

Kdopak nám financuje ropu z Islámského státu?

Kdopak nám financuje ropu z Islámského státu?Zdroj: www.wertyzreport.com
Kdopak nám financuje ropu z Islámského státu?
Zdroj: www.wertyzreport.com

Islámský stát, radikální teroristická organizace, původem z Iráku, která by si krom vraždění lidí a páchání atentátů na potkání, mohla vystavit diplom (společně s Venezuelou, Spojenými arabskými emiráty, Kuvajtem atd…) za vůbec největší výdělky z ropy. Podle tvrzení, které na nás chrlí „západní bratr,“ totiž Islámský stát (ovládající Irák a další území) za jeden jediný měsíc, na ropě vydělá, neuvěřitelných 40 miliard dolarů (to je jen pro představu nějakých 800 miliard českých korun). Jedná-li se pak o pozici Iráku v rámci OPECU (organizace zemí vyvážející ropu), tak je to pátá země s největší ropnou zásobou a jedenáctý, největší vývozce ropy na světě. Nyní ale přichází zásadní otázka, kdo vlastně kupuje onu, tak výdělečnou ropu? Je tady (na světě) snad nikdo, kdo by se chtěl, chce, nebo dokonce už kamarádí s Islámským státem?

Přesně tuto otázku, rozebírala i turecká média a došla k dosti zajímavým závěrům. Nejdříve se spekulovalo, že v ropném byznysu jsou zapojeny přepravní firmy, syna tureckého prezidenta Erdogana Bilala, společně s kurdskou vládou, v jejímž čele, coby prezident stojí Masúd Barzání. Tyto tři spekulace se ale nakonec potvrdili jen z části, teprve časem se ukázalo jaká je vlastně realita.

První spekulace a to sice, že se ropného byznysu, účastní i turečtí činitelé se potvrdila přesně v okamžiku, kdy americký deník, Observer v nedělní zprávě zveřejnil slova, vysoce postaveného západního činitele, který uvedl, že letos v květnu, Spojené státy vyslali vojenská komanda, s cílem zabít Abu Sayyafa, jež je ropným carem Islámského státu. Podle výpovědi amerického činitele se v domě tohoto ropného cara nacházelo hned několik stovek flash disku, na nichž byly nalezeny informace o přímých obchodech mezi tureckými činiteli a členy ISIS.

Kdo přesně ale za těmito obchody, či ropným byznysem stál (zda-li to opravdu byl syn tureckého prezidenta), americký činitel neuvedl. Tudíž druhou spekulaci a to sice, že se ropného byznysu účastnil konkrétně i syn tureckého prezidenta, nelze brát jako potvrzenou a pravdivou. Americký činitel místo toho ale ve své výpovědi, odhaluje mnoho dalších a zajímavých informací, které byly odcitovány na již zmíněném informačním serveru, „Observer“a které si dovolím odcitovat rovněž:

Cituji – Americký činitel řekl konkrétně toto:

Byly tam zabaveny stovky flash disků a dokumentů. Od půlky roku 2013 byl tuniský bojovník Abu Sayyaf zodpovědný za pašování ropy z východosyrských polí, které skupina ovládala. Černý trh s ropou začal být hlavním pohonem pro zisky ISIS – a turečtí kupci byli jedním z jeho hlavních klientů.

Jedná-li se pak o spekulaci třetí (o zapojení kurdské vlády v Severním Iráku do ropného byznysu) tak ani tato spekulace se stejně jako spekulace druhá (zapojení syna tureckého prezidenta do ropného byznysu) nedá brát za nepotvrzenou a pravdivou. O této skutečnosti, že se nelegálního, ropného byznysu účastnila a účastní kurdská vláda, totiž minulý rok hovořil jen turecký deník, Aydinlik.

Ten ve své publikaci, nelegální obchod s ropou popisuje konkrétně takto, cituji:

Nezpracovaná ropa je rafinována v iráckých zařízeních a smíchána s „legálně získanou“ ropou Severoirácké administrativy. Skrz ropovody je pak poslána do tureckého přístavu Ceyhan, kde je prodávána na světové trhy. Všechny národy pak tuto ropu kupují a nepřímo podporují Islámský stát i přes fakt, že většina zemí organizaci považuje za teroristickou.

Jediné coby snad mohlo obě spekulace, jak angažmá syna tureckého prezidenta, Balila Erdogana, tak angažmá kurdské vlády v nelegálním ropném byznysu činit pravdivými a potvrzenými je následujících několik skutečností.

Začneme spekulací číslo 2, tedy o zapojení Balila Erdogana do nelegálního, ropného byznysu s IS, potažmo Irákem. Jaký může být usvědčující důkaz, že tomu tak je? Snad jen tvrzení, že Bilal jako vlastník několika námořních společností, údajně podepsal kontrakty s evropskými společnostmi pro převoz kradené ropy do asijských zemí. Nebo, že Bilalovy společnosti vlastní zvláštní přístaviště v Bejrútu a Cayhanu, kde se ropa nakládá na tankery, jež míří do Japonska.

Máme-li se ale uchýlit alespoň trochu k relativní jistotě, že Balil Erdogan skutečně byl zapojen do nelegálního obchodu s ropou a kamarádíčkoval se s IS, budeme muset, patrně nahlédnou do středního mediálního proudu k jiné kauze a vzít to „oklikou“. Tou oklikou bude otec Balila Erdogana, dnešní prezident Turecka, Tayyip Erdogan. Právě otec Bilala může mít vše na svědomí. Je totiž velice pravděpodobné, že se setkával s členy Al-Kájdy. Ostatně krátce po těchto schůzkách (připomínám, že to bylo v roce 2014), v Turecku vypukl korupční skandál, kdy se do tamějších médií, začali dostávat snímky, nahrávky telefonátů a záznamy z bezpečnostních kamer na nichž byl nejčastěji viděn právě on (otec Balila, Tayyip Erdogan), tehdy ještě byl ve své zemi premiérem, společně sním pak byl na schůkách i šéf rozvědky MIT, Hakan Fidan a hlavní postava, finančník Al-Kájdy, Yasinem al-Qadim. Erdoganovi se s Qadim setkali celkem sedmkrát i přes fakt, že Qadimu bylo zakázáno vstoupit do Turecka.

Jde-li pak o pravost spekulace číslo 3, tedy o údajné tvrzení tureckého deníku, Aydinlik, že se nelegálního ropného byznysu účastnila i kurdská vláda, tak zde je možno podat snad je jeden jediný důkaz který by tuto spekulaci potvrdil a to sice, že ten samý deník zveřejnil zpověď výpověď řidiče kamionu, kterou si dovolím odcitovat (upozorňuji, že citaci jsem malinko poupravil).

Přepravní společnost, ve které jsem v Kirkuku pracoval, mi dala dokumenty s tankery. Tyto tankery přejížděly po oblastech, které byly ovládány IS a odtud jsem převážel nezpracovanou ropu do skladů v ropných rafinériích v Kirkuku. I přes to, že v Mosulu tanker kontroloval IS a v Kirkuku jednotky Pešmarga, nic se nedalo kvůli dokumentům dělat. Ačkoliv jsem se bál, mohl jsem se volně pohybovat. Na stejné cestě pracovaly stovky lidí.

Zdroj: Wertyzreport

Prosím ohodnoťte tento článek

Pošlete tento článek dál, pokud se Vám líbí :o)
Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Share on Tumblr

Mohlo by vás zajímat:

Komentovat pomocí Facebooku

Komentářů

Filip Melichar

Jmenuji se Filip Melichar bydlím v Praze, též v Praze studuji, střední školu a od konce roku 2013, konkrétně od 27. prosince, vydávám Bloumatele. S psaním a vydáváním článku jsem začal z důvodu, velké touhy, sdělit lidem informace a dozvědět se něco o dnešním světě. Krom těchto důvodu mě do psaní tlačí i chuť komentovat.

Napsat komentář