Maďarské protesty proti Orbánovi a jeho dani z internetu v masce Majdanu

Téměř 100 000 protestující dav, zaplavil ulice, maďarského hlavního města, Budapešť na několik dnů. Důvodem těchto protestů, byl krok, tamějšího premiéra Viktora Orbána, který se rozhodl zavést daň z internetu. Pro mnoho lidí (hlavně pro ochrance lidských práv) byl tento krok, obrazem začínající diktatury, konce svobody slova a v rozporu se základním fungováním demokracie.  Bylo na čase, aby Orbánovi, někdo ukázal hranice, kde už „sranda“ končí. To se také stalo!

Celý tento protest byl veden ve stylu toho Majdanovského, kde povstalci vykřikovali heslo: „kdo neskáče je Moskal.“ I v Budapešti bylo vykřikováno podobné heslo „kdo neskáče platí daň“ a protest, který byl cílen pouze na zrušení této daně se rázem přehoupl v protest, proti samotnému premiérovy. Tím ovšem ani zdaleka předvádění protestujících nekončí. Krom těchto pokřiků a pokusu o sesazení premiéra, byly zaznamenány také útoky na vládní budovy, jež se ocitly pod palbou protestujících lidí, kteří zasypávali objekty, snad veškerou elektronikou, která má co k dočinění s internetem (mobily, notebooky), nemohly ujít ani kameny.

Mezi demonstranty se dokonce objevil i americký charge d’affairs, v Maďarsku pojmenovaný jako Andre Goodfriend, který řekl, že americké úřady, zakázaly vstup na území Spojených států, šesti příslušníkům maďarského států.  Jsou to pravděpodobně lidé, kteří se pohybují v okolí samotného maďarského premiéra, Orbána. Podle kroků Washingtonu a podpory evropské komisařky pro konkurenci, Neelie Kroes, která protesty proti maďarské vládě podpořila, je jasné, že Washington si na maďarského premiéra v Bruselu postěžoval. Není ani tajností, že kolují určité spekulace, že se Orbán vyskytuje pod putinovským tlakem.

Tuto spekulaci, konkrétně rozvířila, západní média a sám Orbán na to musel reagovat záporně a tuto spekulaci, několikrát vyvracet. I přes to je však nadále obviňován. A existují i možné důkazy, které by tento tlak potvrzovali, například: omezení činnosti zahraničních společností, nebo schválení neoliberální ústavy Maďarska.

Na Orbána je však, v Evropské unii, vyvíjen tlak ještě z dalších činů, jako třeba, že odporuje soužití párů se stejným pohlavím, jako „sňatek“. Nebo protestem proti proti-ruským sankcím, o kterých tvrdil, že škoda bude spíše na místě evropských států a států evropské unie, než na straně Ruska. Také je mu patřičně vyčítáno, že si dovolil otevřít pusu a šlape na evropské soudruhy, jež sedí v Bruselu, aby vzniklé škody, které byly způsobeny maďarským zemědělcům a místním společnostem, uhradily.

Takový tlak logicky nemůže nikdo vydržet, ani náš maďarský premiér Orbán, který prohlásil, že co se týká událostí na Ukrajině (najedou, z ničeho nic), si stojí za tím, že sankce proti Rusku byly oprávněné. Není to poněkud divné, že premiér najednou změnil svůj názor? Kdybychom se ptali teď, kdo stojí za tímto rozhodnutím, moc bychom nezjistili, proto se podíváme i na událost, která (opět z ničeho nic) přinutila, maďarského premiéra, zrušit svoji daň z internetu. Událost probíhala takto:

Washington si postěžoval na praktiky maďarského prezidenta se zavedením daní za internet, Evropské unii. A Německo jako ekonomický vůdce a také pravá ruka Ameriky, poslalo do Maďarska svého německého ministra zahraničí pro Evropu Michaela, Rotha, který se chopil spolu se svými zástupci z Deutsche Telekom příležitosti a společně také se zástupci z Magyar Telekom (největší maďarské internetové společnosti) a všichni, vyjádřili nesouhlas s Orbanovými internetovými daněmi. Proto Orbán tvrdil, že daně ruší a že „údajně“ vyhovil přání lidu.

Realita je ale zcela jiná: Orbán nikomu nevyhověl, pouze se nepřímo podal tlaku Spojených států, které donutily Německo aby vytvořilo patřičný tlak na maďarského premiéra (samozřejmě, že k Německu se přidali i ostatní státy). Spojené státy tento krok, maďarského premiéra, včetně postavení se proti proti-ruským sankcím, prostě už neudrželi a museli nějak zakročit. Je už totiž delší dobu známo, že na výroky Viktora Orbána je většina amerických politiku alergická, neboť Orbán hledá v Evropě, takového spojence, který by se dokázal postavit proti americkým sankcím, směřující na Rusko.

Co se týká samotné daně za internet, tak nepohrozili, Spojené státy s Němckem (pro něž je internet základem k ovládání lidu), ale také samotní protestující, konkrétně jejich vůdce, Balasz Nemes,který řekl, že pokud se bude daň, nebo jak tomu oni, oprávněně říkají, útok na lidská práva, opakovat, tak znovu vyjdou do ulic. Balasz Nemes také uvedl, že styl jakým Vitkor Orbán vede celou vládu, pokládá za „nejstrašlivější diktaturu“.

A to nejsou všechny kroky, kterými leží Viktor Orbán v žaludku USA. Dalším krokem, který dokázal západ pěkně vytočit, byla dohoda (podepisoval ji Orbán), mezi Maďarskem a Ruskem o vystavění nového plynovodu, South Stream na maďarském území. To co USA tak vytočilo, bylo podepsání této dohody i přes negativní postoj Evropské komise. Co z toho pro Maďarsko vyplývá? Pravděpodobně přijde o třetího energetický balíčku EU.

Plynovod - South StreamZdroj: www.zvedavec.org
Plynovod – South Stream
Zdroj: www.zvedavec.org

Takže takto vyhrožují Spojené státy s Německem, těm státům a státníkům, kteří jsou nepřizpůsobivý. Demonstrace, které se odehrály v centru Maďarska, byly jen varováním pro Viktora Orbána, že velmoci, které na světě jsou, jsou dostatečně silné na to, aby dokázaly vyvolat další Majdan a připomenout osud Viktora Janukoviče.

Stejná výstraha platí i pro střední Evropu a její „rusofily“, konkrétně pro slovenského premiéra Roberta Fica, nebo našeho, českého prezidenta Miloše Zemana. Oba dva tito pánové se silně staví proti západu, konkrétně proti sankcím, které byly na Rusko uvrženy. Těmito činy si velice koledují o stejný osud, který potkal právě Viktora Janukoviče.

Zdroj: Zvědavec

Prosím ohodnoťte tento článek

Pošlete tento článek dál, pokud se Vám líbí :o)
Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Share on Tumblr

Mohlo by vás zajímat:

Komentovat pomocí Facebooku

Komentářů

Filip Melichar

Jmenuji se Filip Melichar bydlím v Praze, též v Praze studuji, střední školu a od konce roku 2013, konkrétně od 27. prosince, vydávám Bloumatele. S psaním a vydáváním článku jsem začal z důvodu, velké touhy, sdělit lidem informace a dozvědět se něco o dnešním světě. Krom těchto důvodu mě do psaní tlačí i chuť komentovat.

Napsat komentář