Ne sankcím, ano míru – pro média jedno velké tabu

NE sankcim, ANO míru
NE sankcim, ANO míru
Zdroj: www.nwoo.org

Spolu s oslavami české státnosti a připomenutí si zavraždění, svatého Václava se včerejší den nesl i ve znamení boje za svobodu, mír a proti sankcím, které byly na Rusko, uvrženy. Celý tento boj se odehrával v podobě několikasetčlenné demonstrace s názvem „Ne sankcím, ano míru“ (o které zas nebylo v havlistických a americky zaměřených mediích ani slovo) na Václavském náměstí, přímo u patriota, České země.

Vystoupilo zde mnoho řečníků, jako například poslanec za ČSSD, Jaroslav Foldyna, který v souvislosti se sankcemi proti Rusku, vyjádřil ministru obrany, Stropnickému své znepokojení ve formě hesla: „Hanba Stropnickému.“ Tímto heslem dal Jaroslav Foldyna najevo, že současného ministra obrany, nemusí ani mnoho politiků, kteří jsou členy vládních stran. Důvodem je ministrovo projevování se v záležitosti protiruských sankcí (kampaň Západu), které více připomíná generála války, než ministra.

Dalším politikem, který se objevil a promluvil před lidmi na Václavském náměstí, byl nynější předseda strany Práv občanů, Jan Veleba, který poukázal na fakt, že Evropská unie, respektive Brusel, svojí podporou protiruských sankcí, jen ničí naše zemědělce. A nejde jen o zemědělce v České republice, ale i v jiných evropských státech, jež jsou členy EU. Aby mu lidé uvěřili, nezapomněl dodat ani zvolání Pan prezident Zeman je v této kritice s námi!“

Jen tak pro zamyšlení, dokážete si představit, co by se ozývalo z Pražského hradu, kdyby se mediím skutečně podařilo na místo prezidenta, dosadit Karla Schwarzenberga? Dodám, že Karel Schwarzenberg, Václav Havel a další politici jsou američtí poskoci, kteří jsou v Americe, konkrétně Havel, velmi známý a velmi vítání. Konkrétní příklad oddanosti Spojeným státům se dá uvést na návštěvách Václava Havla a bývalého prezidenta, Václava Klause v Bílém domě. Protože zatímco Václav Klaus, byl podle oficiálních informací na návštěvě v Bílém domě asi jednou, tak jeho předchůdce tam byl 10krát a kdo ví, jestli ne vícekrát.

Ať jsou proti Zemanovi výčitky, jakékoli musíme uznat, že směr, kterým se nynější hlava Českého státu ubírá je nanejvýš správný a signalizuje zdravý rozum a oddanost Českému státu a českým lidem, kteří mu dali svůj hlas. Velice podobnou a možná i intenzivnější oddanost Českému státu věnoval Zemanův předchůdce, Václav Klaus. Naopak nejméně se Českému státu v roli prezidenta, oddával Václav Havel viz. článek výše.

To jsme ale hodně odbočili, vraťme se tedy zpět na Václavské náměstí.

Už jsme uvedli dva politiky, kteří před demonstranty, jež přišli bojovat za mír a svobodu, sdělili svůj názor na protiruské sankce. Během těchto a dalších projevů se takřka nic zvláštního nedělo, patřičná změna přišla až ke konci celé demonstrace, kdy došlo na projev Adama Bartoše, jež byl po celou dobu svého projevu přehlušován asi stovkou mladých motorkářů.

Celou tuto provokativní akci, jejímž úkolem bylo nejspíše, umlčet Adama Bartoše, měli pod kontrolou muži v zelených, reflexních vestách, jež nejspíše schválně naváděli

Kolona motorekZdroj: www.protiproud.parlamentnilisty.cz
Kolona motorek
Zdroj: www.protiproud.parlamentnilisty.cz

dopravu tak, aby motorkáři, kroužili velmi blízko shromážděných lidí a hlavně kolem stupínku, kde měl projev sám, předseda Národní demokracie, Bartoš. Celá situace se navíc po 15 minutách bartošova projevu, začala nevídané komplikovat, někteří z demonstrantů se totiž rozhodli, celou situaci, vzít do svých rukou a umlčet mladé motorkáře, vstupem do vozovky. Naštěstí, nikdo nebyl zraněn.

Nesporným důkazem o tom, že šlo o cílenou provokaci a omezování svobody slova je i fakt, že jakmile Adam Bartoš skončil se svým projevem, tak se jako zázrakem, samozřejmě na pokyn našich můžu v reflexních vestách motorkáři, dali na ústup a uspořádaně odjeli z Václavského náměstí.

Co je ale největší záhadou je pohyb Městské policie. Která během „nájezdů“ motorkářů nečekaně zmizela a to i přes to, že celá akce, byla policii, dopředu nahlášená. Policie se na místo vrátila až s odjezdem motorkářu. Není to nikomu ani trochu divné? Nebyla to snad sama policie, která měla na starost, celou tuto provokativní akci?

Vezměme si to logicky: Adam Bartoš je dlouholetý novinář, jež chtěl v mediích, jako je I-dnes psát nezávislé texty a díky tomu byl také z tohoto media, vyhozen. Tento osud by Bartoše, nejspíše nepotkal, pokud by v čele zpravodajské agentury, nestál český „oligarcha,“ Babiš, jež si díky mediím, nakoupil voliče a pro něhož se každý necenzurovaný projev stává velikou hrozbou. Je tedy nanejvýš pravděpodobné, že za akcemi, kterým se dá právem říkat, omezování svobody slova, jež se odehráli během bartošova projevu na Václavském náměstí stojí finančně, velmi silná skupina v podobě Babiše nebo Bakali, kteří mají zájem na prosazování, výhradně svých zájmů a ovládání této země. Pro tyto lidi se stává Bartoš velmi nebezpečným člověkem, jehož je třeba alespoň umlčet hlukem z motorek (zabití nebo nějaká jiná likvidace by byla moc nápadná). Nyní si položme otázku, proč zrovna Bartoš? Vždyť lidí, kteří takto mluví je více?

Samozřejmě, že lidí, kteří takto mluví je více, ovšem tito lidé na rozdíl od pana Bartoše, nejsou tolik vidět a už vůbec nechtějí jít proti evropskému proudu, jinak řečeno nechtěli a nechtějí kandidovat do evropského parlamentu, jež se za dobu svého působení stal jakýmsi jednostranným hráčem a to sice hráčem prozápadním. Jedním z důvodů proč všechny polické strany, které se nechali omámit prozápadní propagandou, chtějí bartošovu stranu zničit je její nesouhlas s praktikami vraždění, kyjevské junty a jejich podporovatelů.

Důkazem o dosažení tohoto cíle (zničení bartošovi strany) byl i článek v časopisu Týden (opět nejspíš práce Babiše), kde se redakce na základě encyklopedie o židech, která je umístěna na bartošově webu „Čechy Čechům,“ snažila marně přesvědčit své čtenáře o tom, že předseda Národní demokracie je obdivovatelem nacismu. Pro samé zdokonalení k tomu redakce časopisu přihodila i obrázek brány koncentračního tábora.

Aby to politici jdoucí proti Adamu Bartošovi, dotáhli do úplného konce, tak ho dokonce nahlásili i na policii. Naštěstí policie na encyklopedii, nic závažného nenašla a celá záležitost po volbách usnula.

V současnosti se Adam Bartoš se svou stranou, pokouší dostat do čela pražského magistrátu. Cestu mu ovšem opět překazil časopis Týden, který se tentokrát ozval s tím, že se nad jeho webem pozastavili pracovníci Úřadu pro ochranu osobních údajů a podle všeho došli k závěru, že by bylo nejlepší, kdyby Bartošovi, byla udělena pokuta 1 milion korun, kvůli tomu že vytvářel encyklopedii, podobnou Wikipedii. Sám Bartoš na to odpověděl tiskovou zprávou, kterou stejně tak jako jeho projev, nikdo nezveřejnil, dovolím si odcitovat:

Z médií jsem se dozvěděl o údajné – snad až desetimilionové – pokutě ze strany Úřadu na ochranu osobních údajů, stejně jako o mně údajně hrozícím trestním stíhání ze strany ministerstva vnitra jako osoby, která ‚svou činností narušuje veřejný pořádek a ohrožuje bezpečnost‘ – to vše v souvislosti s internetovou encyklopedií významných židovských osobností publikovanou na serveru Čechy Čechům.

V této záležitosti jsem nebyl žádným úřadem osloven, nebyl jsem nikým ze zmiňovaných institucí kontaktován, nepovažoval bych proto za nutné se vyjadřovat k něčemu, o čem mi není nic známo. Vzhledem k tomu, že jde o závažný mediální útok, chci však přece jen několik věcí poznamenat.

Encyklopedický seznam významných židovských osobností nepovažuji ani v nejmenším za závadný, protizákonný či jakkoli zneužívající osobní údaje. Plně si za tímto internetovým projektem stojím a v mnoha vyjádřeních pro sdělovací prostředky jsem jeho smysl už objasnil. K tomu se nehodlám vracet.

Podotýkám jen, že inspirací k němu mi byla několik let na české wikipedii existující kategorie Čeští Židé, která funguje na podobném principu a přesto se nad ní dosud nikdo nepohoršoval. Druhou inspirací mi byla knižní publikace Encyklopedie významných osobností ve víru židovského osudu od Artura Zemplinera, která předkládá životopisné medailonky několika stovek význačných židovských osobností celého světa i českého prostoru, zesnulé i žijící. Na tyto podnětné práce jsem navázal a aktualizoval je publikováním 300 hesel – medailonků význačných českých osobností židovského původu. Jakékoli mediální zkratky o tom, že jde o „seznam Židů“, dokonce „určených k likvidaci“, jak poznamenal před časem časopis Týden, považuji za lež a pomluvu a celý mediální popis události za útok na moji osobu, za snahu o moji diskreditaci.

Protože jsem zároveň předsedou politické strany Národní demokracie a k tomuto mediálnímu útoku dochází v době vrcholící kampaně do senátních a komunálních voleb (podobně jako první útok ze strany Týdne přišel pár týdnů před volbami do Evropského parlamentu), považuji celou věc také za cílenou kampaň proti Národní demokracii a tedy za čistě politicky motivovanou záležitost.“

Je velice smutné, že člověk, bojující za zájmy své země je lidem, pomocí havlistických medií, představován jako ničemný extrémista, který svými činy, hrubě útočí na stát, zatímco lidé kteří skutečně mají trestní rejstřík, plný od shora až dolů, jsou těmito medii, představováni jako bojovníci za svobodu atd…

Bohužel, takto to už chodí v soukromých mediích, jež mají sloužit jako nástroj na zničení politických protivníků. Média pana Babiše jsou toho konkrétním příkladem.

Zdroj: Protiproud

Prosím ohodnoťte tento článek

Mohlo by vás zajímat:

Pošlete tento článek dál, pokud se Vám líbí :o)
Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Share on Tumblr

Komentovat pomocí Facebooku

Komentářů

Filip Melichar

Jmenuji se Filip Melichar bydlím v Praze, též v Praze studuji, střední školu a od konce roku 2013, konkrétně od 27. prosince, vydávám Bloumatele. S psaním a vydáváním článku jsem začal z důvodu, velké touhy, sdělit lidem informace a dozvědět se něco o dnešním světě. Krom těchto důvodu mě do psaní tlačí i chuť komentovat.

Napsat komentář