NAVY AIRZdroj: www.onr.navy.mil

Nepotvrzeno: Srážka ruského vojenského letounu s civilním letounem

NAVY AIRZdroj: www.onr.navy.mil
Nepotvrzeno: Srážka ruského vojenského letounu s civilním letounem (NAVY AIR)
Zdroj: www.onr.navy.mil

Po několika leteckých kolizích, které se odehráli tento rok se zdá, že tu máme kolizi další! A nejspíše zas s neobjasněným koncem, protože v celé záležitosti, opět figuruje hned několik států, z nichž jeden je nyní považován za globálního agresora: Rusko, jakožto „globální agresor, Skandinávie, Švédsko a Dánsko. Právě ve švédském vzdušném prostoru mělo 12. prosince v pátek, dojít ke srážce údajného, ruského, vojenského letounu s linkovým, civilním letounem, který startoval z letiště Kastrup v Dánsku. Celá tato zpráva je ovšem z mediálních důvodů neověřená. Některá skandinávská média totiž o tomto případu začala psát a dopodrobna se tímto případem zabývat. A to všechno i přes fakt, že celá nehoda, nebyla ještě potvrzená. O tom, že jsou tyto zprávy poplašné jsme se mohli přesvědčit když jsme volali na kodaňské, dánské a švédské centrum pro kontrolu letového provozu, které nám fakt o nepravosti informací, potvrdilo.

Všechno by bylo nejspíše v pořádku, kdyby nebylo Americko-ruských špatných vztahů a Ruska, které se do tohoto případu, nešikovně zamotalo. Právě díky zapletení Ruska se teď nad hlavami skandinávských žurnalistu vznáší otázka, zdali nejsou spolupachateli kampaně, kterou má na starosti NATO, jejíž jediným cílem je vytvoření bezletové zóny nad Baltem a umožnění tak dalšího izolování Ruska.

Celá událost vyvolala mezi jednotlivými státy, patřičné diskuze. První kdo se ozval, byl švédský ministr obrany, Peter Hulquist, který na celou situaci, zareagoval ve švédské televizi, kde z údajné srážky, obvinil ruskou federaci, konkrétně ruské letectvo, které podle Hulquista do švédského leteckého prostoru vstoupilo ihned po startu z letiště Kastrup, které leží nedaleko dánského hlavního města Kodaň.

V neděli tuto situaci, okomentovala také finská ministryně dopravy, Paula Risikko, která tiskové kanceláři STT řekla, že celý případ, by se měl řádně prodiskutovat a to hlavně s Ruskem, kde by hlavními tématy mohlo být jak samotné ruské letectvo, tak i vzdušná bezpečnost nad Baltem. Mezi tím se znovu ozval, již zmiňovaný Hulquist, který jen dodal, že Švédské letectvo, dokázalo identifikovat onen „vojenský letoun,“ ze kterého vyplynulo, že jde ve skutečnosti o ruský tryskáč.

Přidal se i švédský deník, Atonbladen, který odcitoval slova vedoucího letu a tiskového mluvčího, Rolanda Sandelina, jak tvrdí, že údajné ruské letadlo, tryskáč, bylo prakticky neviditelné, neboť mělo vypnutý svůj transpondér. Podle Sandelina, jde o úmysl utajení. Nechybělo ani odcitování slov, šéfa švédského letectva, Michaela Bydéna, ten konkrétně uvedl, že oba dva letouny se dostali do značné blízkosti a to i přes to, že žádný z nich neměnil svůj kurz. Odcitovaná slova, Michaela Bydena, přinesl televizní kanál TV-2, který po bydenově řeči na svých internetových stránkách uvedl „nafouklou zprávu“, že vzdálenost mezi skandinávským linkovým tryskáčem, SAS a ruským, vojenským tryskáčem, nebyla větší než 90 metrů.

Po zveřejnění této zprávy se konečně ozvalo i Rusko, konkrétně mluvčí ruského ministerstva obrany, generál Igor Konašenkov, který doposud, všechny zveřejněné domněnky popřel. Dále už pokračuje citace, kterou zveřejnila ruská tisková kancelář, Tass.

Toto jsou slova Konašenka, cituji:

Neexistují žádné předpoklady pro spojování letu ruského bojového letounu s nehodovou situací 12. prosince v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltickým mořem. Tento let probíhal v přísném souladu s předpisy pro mezinárodní vzdušný prostor, aniž by porušoval hranice jiných zemí nebo bezpečný odstup od dopravních tras civilních letadel. … Lety válečných letounů NATO, které se za posledních několik měsíců ztrojnásobily, probíhají vždy s vypnutým transpondérem.

Nejnovější zprávy ukázaly, že mezi ruským vojenským tryskáčem a civilním letounem, byl ve skutečnosti ještě jeden letoun. A to špionážní letoun NATO. Je tedy nanejvýš pravděpodobné, že s civilním letounem se mohl ve skutečnosti srazit letoun NATO.

Pokud by tato úvaha byla správná, pak reportáž, kterou publikovala stanice TV-2, kde se tvrdilo, že odstup letadel byl menší než 90 metrů, byla buďto lživá, nebo se opět jednalo o propagandu, ze strany Spojených států a NATO.

Pokud bychom se znovu, stejně jako na začátku článku, obrátili s pomocí na letiště Kastrup v Dánsku, opět bychom se nic nedozvěděli, vojenské letouny, NAVY AIR, které kontrolují dánský vzdušný prostor, nám totiž žádné informace, říct nesmějí. Lepé to uvedl mluvčí NAVY AIR, který uvedl, že NAVY AIR nemá, co se civilního letadla týká, žádné informace, neboť letadlo takřka ihned po stratu vletělo do švédského vzdušného prostoru.

Poznámka: Letiště Kastrup v Dánsku se nachází pouhých 18 kilometrů od švédského vzdušného prostoru, proto tedy není divu, že letadla která zde startují, prakticky ihned opouští dánský vzdušný prostor.

Co ale velice divné je tvrzení, že NAVY AIR nesmí, nebo lepé řečeno nemá ani informace o tom, o jakou aerolinku se vlastně jednalo, popřípadě, kdy ono civilní letadlo vzlétlo. Místo toho NAVY AIR odkázal na švédského souseda, Luftfartsvärket (LFV).

Tady už končí sranda, zas nikdo nic neví

Ano, nikdo nic neví, ani švédský protějšek Luftfartsvärket (LFV) na něhož nás dánká strana, odkázala. Že by se nic nestalo? Ne to neni možné. Ani tiskový činitel LFV, Per Froberg, 14. prosince, nic neví (identifikační číslo letounu, čas), prostě nic. Jediné co z něj vypadlo, bylo, že se celý incident odehrál v pátek, kolem poledne. Když byl tázan, zdali LFV poskytlo nějaké informace skandinávským médiím, tak odpověděl, že žádné, krom těch co LFV, poskytlo New Eastern Outlook.

Rovněž byl Froberg požádán, aby LFV uvolnilo radarová data. Na toto požádání, Froberg odpověděl, že žádná data, veřejnosti zatím neposkytne, neboť chce „předejít spekulacím“ a všechna data se zatím shromažďují, aby mohlo být zahájeno vnitřní vyšetřování. To by mohlo trvat 5 až 6 týdnů.

Pozn. redakt. Já bych se vsadil, že spíše kryje záda americké vládě a soudruhům z NATO.

Podobnou odpovědí, „překvapil“ i při otázce , zdali by LFV mohly dát k dispozici data po uzavření vyšetřování. Na tuto otázku, pro změnu odpověděl: „Závisí to na výsledku vyšetřování, v současné době je na výsledky moc brzká doba.“

Pozn. redakt. Hm, podle posledních slov to opravdu vypadá, že nám dánská a hlavně švédská vláda, zas něco tají. Jako kdyby chtěli závěr vyšetřování nejdříve pro sebe a pak, teprve po dokonalém „informačním ořezání“ ho předložit lidem.

Že by za vše mohlo NATO?

Zatím nepotvrzená tragédie, není ani zdaleka první takovou to tragédií. A už vůbec ne první tragédií při větší vojenské přítomnosti NATO v Evropě. Podobné případy se stali už i v Polsku, Pobaltí a skandinávských zemích. NATO se počátkem tohoto roku rozhodlo, že zvýší svou vojenskou přítomnost v Evropě a to hlavně nad Baltem, kde budou probíhat hlídkové lety. Následkem tohoto rozhodnutí, muselo Rusko vzhledem ke zranitelnému, ruskému přístavu a námořní základny, Kaliningrad, rovněž zvýšit svou vojenskou působnost. A to i přes značný znelíbení, které dávalo najevo jak samotné NATO, tak i skandinávské země.

Současná politika mezi Evropou a západem je nad propastí, doslova to tady smrdí válkou a každý si teď hlídá své území. Proto ty zvýšené vojenské hlídky a proto také vyšší riziko pro civilní letectví.

Média páchají zločin!

Na závěr by bylo dobré připomenout, že média, NESMÍ šířit dezinformaci v konflitní situaci, neboť tak páchají těžký zločin a porušují ustanovení valného shromáždění OSN s čísly 110, 381 a 819, stejně jako porušují článek 19, který je universální vyhláškou pro lidská práva.

Tyto tři vyhlášky byly valnou hromadou OSN přijaty v době, kdy nějací žurnalisté vypustili na světlo informaci o údajném „90 metrovém odstupu“ mezi letadly. Z toho tedy vyplývá, že by mohli být hnáni i k patřičné odpovědnosti, dle Norimberských principů.

Zdroj: Svět kolem nás

Prosím ohodnoťte tento článek

Pošlete tento článek dál, pokud se Vám líbí :o)
Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Share on Tumblr

Mohlo by vás zajímat:

Komentovat pomocí Facebooku

Komentářů

Filip Melichar

Jmenuji se Filip Melichar bydlím v Praze, též v Praze studuji, střední školu a od konce roku 2013, konkrétně od 27. prosince, vydávám Bloumatele. S psaním a vydáváním článku jsem začal z důvodu, velké touhy, sdělit lidem informace a dozvědět se něco o dnešním světě. Krom těchto důvodu mě do psaní tlačí i chuť komentovat.

Napsat komentář