Norové a NATO začnou sledovat ruské ponorkyZdroj: www.cz.sputniknews.com

Norové a NATO začnou sledovat ruské ponorky

Norové a NATO začnou sledovat ruské ponorkyZdroj: www.cz.sputniknews.com
Norové a NATO začnou sledovat ruské ponorky
Zdroj: www.cz.sputniknews.com

Norsko společně se Severoatlantickou aliancí, NATO začne sledovat, ruské vojenské námořnictvo. A to hned ze dvou lodí. Prvním takovým plavidlem, které by mělo sledovat ruskou vojenskou aktivitu, by měla být Marjata IV, kterou Norsko obdrží již letos na jaře. Druhou lodí se pak stane dnešní Marjata III, kterou Norsko hodlá do konce roku 2017 vybavit a přejmenovat na Eger.

Loď, kterou by země měla pro sledování ruských vojenských aktivit na moři, obdržet již letos na jaře se (jak už bylo výše uvedeno) jmenuje Marjata IV. A typ této lodi vychází ze stejnojmenného projektu, Marjata, který se již od počátků 60. let, minulého století orientuje na výzvědnou činnost v oblasti Barentsova a Norského moře. Obyčejně se ale tento typ lodí, nachází spíše u ruských hranic.

Zaměříme-li se ale teď konkrétně na Marjatu IV, tak k ní nutno uvést, že byla smontována na vojenské námořní základně, Cheatham v USA a jedná se o vůbec nejnákladnější projekt pro norský, vojenský rezort, jež si vyžádal částku, bezmála 1,4 miliardy norských korun, což je nějakých 149 milionů eur. Samotná loď je potom 126 metrů dlouhá a 23,5 metrů široká. Její první vyplutí na moře se očekává již letos na jaře, přičemž domovským přístavem této lodi by se měl stát přístav Kirkenes.

Jak zaznělo už v úvodu článku, tak Marjata IV nebude na sledování ruských vojenských aktivit na moři, sama. Vypomoci by jí s tímto úkolem měla i současná Marjata III, kterou Norsko ovšem ještě do roku 2017, chystá patřičně vybavit. Následně by se Marjata III měla přejmenovat na Eger.

V souvislosti se sledováním ruských vojenských aktivit na moři se uvádí, že pro Norsko jako pro člena NATO je nesmírně důležité, vyvíjet výzvědnou činnost v severních mořích a sledovat ruské ponorky, které směřují do arktických vod ze základen na kolském poloostrově.

Není tomu totiž tak dávno, přesněji minulý měsíc, kdy velitel vojenského námořnictva NATO, Clive Johnstone vyslovil obavy v souvislosti s aktivitou ruských ponorek.

A za pravdu mu defa cto dali i vojenští experti, podle kterých je tato norská sázka na výzvědnou činnost, naprosto viditelnou reakcí na zhoršení bezpečnostní situace.

K nynější výzvědné aktivitě Noska se navíc, krom expertů vyjádřili i takové osobnosti jako, například : předseda Královské námořní společnosti, Niklas Wiklund, či vojenský historik, Lars Gullendal, který konkrétně řekl, že obnovení norského námořního loďstva svědčí o tom, že Norsko a NATO pokládají Rusko za potenciálního silného protivníka.

Následně pak ještě dodal, cituji:

Rusko realizovalo rozsáhlý program zbrojení. Nyní je třeba nové systémy testovat. Když nějaká země dosáhne určité úrovně, mají ostatní zájem na tom, aby sledovaly, co se děje. Vše je vzájemně propojeno. Díky radioelektronické rozvědce se dá zjistit, co vlastně protivník dělá, a učinit si o tom představu.

Co se týká vyjádření Niklase Wiklunda, tak ten norskou sázku na rozvědku považuje za typický způsob reagování Západu na růst vojenské moci Ruska. Kdy klasickou, západní taktikou vždycky bylo, nezapojovat se do horečného zbrojení, ale shromažďovat, co největší množství informací o potenciálním protivníkovi.

K norskému námořnictvu a jejich vojenské, či v tomto případě výzvědné aktivitě nesmíme závěrem zapomenout zmínit fakt, že Norsko se jako člen Severoatlantické aliance, pravidelně zapojuje do mezinárodních cvičení vojenského námořnictva i cvičení pozemních vojsk. A to mimo jiné v blízkosti ruských hranic. Konkrétně v oblastech jako je Cold Response, Joint Viking, Dynamic Mongoose a dalších.

Zdroj: Sputniknews

Prosím ohodnoťte tento článek

Pošlete tento článek dál, pokud se Vám líbí :o)
Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Share on Tumblr

Mohlo by vás zajímat:

Komentovat pomocí Facebooku

Komentářů

Filip Melichar

Jmenuji se Filip Melichar bydlím v Praze, též v Praze studuji, střední školu a od konce roku 2013, konkrétně od 27. prosince, vydávám Bloumatele. S psaním a vydáváním článku jsem začal z důvodu, velké touhy, sdělit lidem informace a dozvědět se něco o dnešním světě. Krom těchto důvodu mě do psaní tlačí i chuť komentovat.

Napsat komentář