Padne-li syrská vláda, tak Evropa a Blízký východ se změní v pekloZdroj: www.zahranicni.ihned.cz

Padne-li syrská vláda, tak Evropa a Blízký východ se změní v peklo

Padne-li syrská vláda, tak Evropa a Blízký východ se změní v pekloZdroj: www.zahranicni.ihned.cz
Padne-li syrská vláda, tak Evropa a Blízký východ se změní v peklo
Zdroj: www.zahranicni.ihned.cz

Lidé v Evropě a kdoví, zda-li ne na celém světě jsou již pěkných pár let, přesněji řečeno čtyři roky, ohledně situace v Sýrii, rozděleni na dva tábory. Jedni křičí, že by zdejší, legitimně zvolená vláda, měla padnout a současný, syrský prezident, Bašar Asad by měl být hnán před soud, nebo být nejlépe, rovnou popraven. A druzí zas zastávají názor, že země s jakoukoli vládou je lepší, než země bez vlády. Popravdě řečeno, jsem zastáncem spíše druhé varianty, „že země s jakoukoli vládou je lepší, než země bez vlády“ a hned vám vysvětlím, proč.

Důvodů pro toto rozhodnutí je několik. Pokud se ohlédneme zpět za historií a podíváme se na povstalecké akce, jež se konali v zemích jako třeba v Iráku, Libyi, nebo Afghánistánu, zjistíme že několik bodu v celém scénáři povstaleckých akcí, jež byli vedeny proti, údajně diktátorským režimům je stejných. Prvním bodem, který je nesporný je fakt, že většinu těchto povstaleckých akcí, nebo spíše barevných revolucí, podpořili západní státy, tím myslíme Washington, kterému nejenom že se plány, výše uvedených zemí nelíbyli, ale zároveň jiné plány, než ty své, neuznával a neuznává. Další bod, který se shoduje v několika scénářích, povstaleckých akcí v různých, nepřizpůsobivých zemích, jsou následky takového, amerikou podpořeného, protivládního protestu. Jak jste si možná už všimli, tak zatím všechny výše uvedené země, včetně „čerstvé“ Ukrajiny se po akci, kterou tam rozjeli Spojené státy rázem proměnili ve zpustošenou zem, zem která nemá vládu a nemá pravidla a odkud lidé utíkají. Šance na to, že se tyto země znovu vrátí do kolejí, ve kterých „jeli“ před amerikou rozpoutanými protesty je minimální.

Proč o tom ale vlastně píšu? Protože ten samý scénář se odehrává i v Sýrii, jenom s tím rozdílem, že nynější syrská vláda to ještě nezabalila. I zde, stejně jako ve všech, dnes už možná „zkrachovalých“ a zpustošených zemích, všechno vedou Spojené státy. To oni jsou ti, kteří podporují radikální islamisty v boji proti syrským vojákům a chtějí za každou cenu, aby Asad padl. Jejich cílem je totiž dobýt Rusko a když se to nepovedlo přes Ukrajinu, tak Blízký východ je druhá varianta, jak si otevřít cestu do Ruska a rozpoutat, pro lidstvo možná poslední válku. Ostatně cesta ze Sýrie do Čečenska, tedy přímo do Ruska, trvá dopravním prostředkem, jeden den. A nějací prchající lidé z těchto zemí? Ti jsou jim z vysoka ukradení.

V závěru článku tedy lze říci jen několik vět. V současnou chvíli se k nám do Evropy dostávají hlavně silní mladí muslimové, kteří většinou pochází od drogové mafie, obchodníků se zbraněmi, nebo to jsou utajení bojovníci Islámského státu, zkrátka neprošli si válkou až na výjimky. Pokud ovšem vláda v Sýrii, díky americké podpoře povstalců, padne, nelidnatější města Sýrie zachvátí chaos a začnou se k nám hrnout tisíce, nebo spíše miliony obětí skutečné války a to ženami a dětmi počínaje a starci konče! Někteří se možná utopí v průběhu toho, co budou překonávat oceán, nebo zemřou žízní, ale většina dorazí sem k nám. A věřte, že odmítnout pomoct malému dítěti je fakt, hodně silné kafe.

Takřka jediný stát, nebo spíše federace, která si uvědomuje následky Asadova pádu je ta Ruská, Ruská federace, která Asadovi už několikátým rokem poskytuje pomoc a podporu. Spojené státy jsou naproti Rusku, stát plný bezohlednosti, jež si hledí pouze na vlastní zájmy a životy milionů lidí jsou jim ukradené.

Zdroj: Czech Free Press

Prosím ohodnoťte tento článek

Pošlete tento článek dál, pokud se Vám líbí :o)
Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Share on Tumblr

Mohlo by vás zajímat:

Komentovat pomocí Facebooku

Komentářů

Filip Melichar

Jmenuji se Filip Melichar bydlím v Praze, též v Praze studuji, střední školu a od konce roku 2013, konkrétně od 27. prosince, vydávám Bloumatele. S psaním a vydáváním článku jsem začal z důvodu, velké touhy, sdělit lidem informace a dozvědět se něco o dnešním světě. Krom těchto důvodu mě do psaní tlačí i chuť komentovat.

Napsat komentář