Právní systém pro ochranu zahraničních investoru, aneb cesta jak ze suverénního státu vysát miliony, či miliardy

Je tomu zhruba 50 let od doby, kdy byl vytvořen mezinárodní právní systém, jehož účelem bylo ochránit zahraniční investory. Pro zahraniční korporace a firmy, velice dobrá pomůcka jak se dostat k penězům, pro hostitelské státy, ovšem jedna velká, finanční lest a zrůdnost. Těmito slovy by se lze dala popsat, dnešní, velice svízelná situace do níž se státy, díky tomuto právnímu systému, dostali.

A proč se státy dostali do svízelná situace? Protože z tohoto systému, který měl údajně chránit zahraniční investory, před jakousi „finanční ujmou“(před tím, aby jim někdo nevzal zisky) se totiž vyklubal jakýsi rychlí zdroj financí pro zmiňované korporace a firmy. Jinak řečeno, místo toho, aby tyto firmy a korporace byly rády, že tento systém existuje, tak začali tohoto systému zneužívat a hostitelské státy, žalovat za takřka jakoukoli „blbost,“ která je nějakým způsobem připravila o zisky.

Ostatně můžeme si uvést pár příkladů. Začneme ale nejdříve ve Washingtonu, přesněji čtyři bloky od Bílého domu, Baracka Obamy. Přibližně v těchto místech se totiž nachází kancelář, patřící Lui Paradovy, který je jedním z malé hrstky právníků, jež se zabývají žalobami od mocných korporací, vůči suverénním státům. Uvedené příklady tedy budou z praxe tohoto právníka.

První případ, který byl Paradovy svěřen „do rukou,“ byla ještě před rokem 2000, obhajoba Argentiny, konkrétně obhajoba argentinské provincie, Tucuman, kterou zažalovala francouzská firma Vivendi, kvůli omezeným cenám za vodu. Celý případ na konec skončil soudní prohrou Argetiny, která musela zahraniční firmě, zaplatit odškodné 100 milionů dolarů.

Druhý příklad je už aktuální. V současné chvíli se pan Parada, zabývá žalobou, těžařské společnosti na El Salvádor, který odmítl poskytnout práva, těžit zlato na území zmíněného Salvádoru.

Jmenovat si tady podrobně, všechny soudní procesy pana Parady by byl běh na dlouho trať, proto jen doplním, že od roku 2000 zahraniční firmy a korporace zažalovali více než polovinu, všech zemí světa a to jen kvůli tomu, že zmíněné země, nebo chceme-li státy, ohrozili korporace na jejich ziscích.

Je tedy zjevné, že většina mezinárodních investičních smluv, vztahujících se k volnému obchodu dává možnost zahraničním investorům právo, žalovat státy, tedy jinak řečeno – podporuje systém ochrany zahraničních investorů. A popravdě řečeno, tento systém se chystal i tady „u nás“ v Evropě, kde měl být zaveden jako součást Transatlantické dohody o obchodním a investičním partnerství (TTIP). Naštěstí ale některé státy, jako Francie a Německo, měli rozum a k tomuto systému se v rámci dohody TTIP, vyjádřili negativně. Konkrétně se zastavili u pasáže, jež umožňuje firmám a korporacím, žalovat státy o odškodné a požádali, aby tato pasáž byla z dohody vyjmuta.

Pokud mluvíme o žalobách, jež směřují na státy, tak zajímavostí by mohlo být třeba i to, že systém, který toto umožňuje (tedy systém ochrany zahraničích investorů), není korporacemi využíván jen na žaloby o odškodné za údajné ušlé zisky, ale také na žaloby o odškodné za znárodněné pozemky, vládní rozhodnutí, nebo třeba za ekologické a sociální předpisy, které „prý“ korporacím omezují investorská práva. Jedná-li o počet takovýchto žaloby, tak v současné chvíli jich je korporacemi a firmami, podáno zhruba 500, přičemž každý týden nabývají další.

Zdroj: Britské listy

Prosím ohodnoťte tento článek

Pošlete tento článek dál, pokud se Vám líbí :o)
Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Share on Tumblr

Mohlo by vás zajímat:

Komentovat pomocí Facebooku

Komentářů

Filip Melichar

Jmenuji se Filip Melichar bydlím v Praze, též v Praze studuji, střední školu a od konce roku 2013, konkrétně od 27. prosince, vydávám Bloumatele. S psaním a vydáváním článku jsem začal z důvodu, velké touhy, sdělit lidem informace a dozvědět se něco o dnešním světě. Krom těchto důvodu mě do psaní tlačí i chuť komentovat.

Napsat komentář