Slavný, ale krátký příběh, medvídka Knut a hrůzný konec dvou žiraf a třech lvů

Medvídek KnutZdroj: www.czech.ruvr.ru
Medvídek Knut
Zdroj: www.czech.ruvr.ru

Už poněkud delší dobu, nebylo na Bloumateli psáno o zvířatech, z tohoto důvodu, byl také sepsán tento článek. A o čem vlastně bude? V první řadě je třeba si říci, že článek bude relativně vyvážený. Budou zde jak dobré, tak ale i ty špatné zprávy, které se v posledních měsících, okolo zvířat seběhli. Abychom to měli za sebou, začneme nejdříve těmi špatnými zprávami.

Píše se únor, roku 2014, když je v hlavním městě Dánska, Kodani, konkrétně v místní zoologické zahradě, na příkaz vedení, zastřelena jedna žirafa, která poslouží lvům jako k obědu.  Celá tato akce byla prováděná před samotnými návštěvníky, zvíře, bylo pracovníky, zoologické zahrady, vykucháno přehozeno lvům, dokonce celá tato, hrůzná akce, byla samotnou zoologickou zahradou představena jako vzdělávací program pro děti.

Další otřesný případ, se stal v stejné zoologické zahradě, jen o čtyři měsíce později, kdy byl zoologickou očekáván, přírůstek, mladého lva. Bohužel ani toto se neobešlo, bez vraždění zvířat, dokonce, ještě ve větším počtu. Byli zde usmrceni dva staří lvi a dvě lvíčata. Hyenismus, hyenismus a hyenismus, nic jiného se na to říci nedá.

Tuto událost okomentoval a odsoudil také, ředitel velkého moskevského cirkusu, Edgar Zapašnyj, který konkrétně řekl, cituji:

Mají dvě žirafy, má se dostavit třetí, místo pro ni není – tak jednu žirafu zabijeme. Má se dostavit nový lví samec – zabijeme kvůli tomu celou lví rodinu. To je odporné. Bývá někdy těžko lidem dokazovat, že to, co dělají evropští ochránci zvířat, je v mnohém samochvála. A už jsem mnohokrát řekl, že organizace ochránců zvířat jsou často nečinné, když jde o skutečnou péči o zvířata.

No a jak bylo slíbeno, na závěr trochu lepších zpráv.

Zažili jsme, nebo slyšeli jsme –  popřípadě obojí, už mnoho příběhů, v nichž figurovali, naši milí, čtyřnozí přátelé, jejichž osudy jsou navzájem propletené. Od zvířat, která se navždy zapsala do našich dějin, přes hrdiny, kteří se proslavili ve válce a byly za to patřičně vyznamenáni (mnoha tituly s nápisem „hrdina“) až po zvířata, která bohužel takové štěstí neměla a buďto zahynula vinnou člověka, (viz. zastřelení žirafy a zabití lvů, lvíčat), popřípadě nějakým jiným faktorem, např. neochotou  zvířecí matky, postarat se o svého potomka.

Proč je o tom psáno, takto dlouze? Protože přesně tento případ se stal. Celý příběh se odehrává v Berlínské zoologické zahradě, v roce 2006, kdy tu na svět přišli, celkem tři medvíďata, o něž se matka, nechtěla starat díky tomu, tak dvě přišla o život. Naštěstí a to doslova, se jedno medvídě (to třetí), ze všech medvíďat, nejslabší, podařilo zachránit. Jeho jméno je Knut. Tehdy mu bylo 44 dnů a muselo být držen v inkubátoru, aby se udržel při životě. Toto medvídě, vděčí za svůj život, svému pěstounovi, z místní zoologické, Ivanu Borovikovy, který se o něj staral skoro jak o malé dítě. Není výjimkou krmení z dudlíku, koupání, hraní si s medvídětem, nebo spaní s medvědem. Ovšem i přes, medvědí slávu a opatrování, která se roznesla po celém Německu se našli lidé, kteří chtěli toto celé zhatit. Samozřejmě, že to byly ochránci zvířat, kteří požadovali, aby medvídě, bylo vypuštěno do volné přírody. Dokonce i námitky samotného chovatele, který tvrdil, že medvídě bez neustálé péče, nepřežije, nezabrali. A výsledek? Medvídě sice bylo vypouštěno volně, ovšem jeho život, netrval dlouho, něco kolem 4,5 let. Ovšem jak se ukázalo, lidé kteří s ním soucítili a doslova si ho zamilovali, bylo nakonec mnohonásobně více. Konec konců socha, která ho symbolizuje a více jak 25 tisíc vyražených mincí, je opravdu důkazem, toho, že se toto medvídě, stalo takovým mazlíčkem obecenstva. Není ani tajností, že příběh tohoto medvíděte znají lidé, alespoň lidé, kteří se zvířaty pracují, na celém světě.

Zdroj: Hlas Ruska

Prosím ohodnoťte tento článek

Mohlo by vás zajímat:

Pošlete tento článek dál, pokud se Vám líbí :o)
Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Share on Tumblr

Komentovat pomocí Facebooku

Komentářů

Filip Melichar

Jmenuji se Filip Melichar bydlím v Praze, též v Praze studuji, střední školu a od konce roku 2013, konkrétně od 27. prosince, vydávám Bloumatele. S psaním a vydáváním článku jsem začal z důvodu, velké touhy, sdělit lidem informace a dozvědět se něco o dnešním světě. Krom těchto důvodu mě do psaní tlačí i chuť komentovat.

Napsat komentář