Válka s Ruskem je před evropskými dveřmi! Nejdříve je ale třeba zníčit potížisty. Bude mezi nimi i Česká republika?Zdroj: Vlastní

Válka s Ruskem je před evropskými dveřmi! Nejdříve je ale třeba zníčit potížisty. Bude mezi nimi i Česká republika?

Válka s Ruskem je před evropskými dveřmi! Nejdříve je ale třeba zníčit potížisty. Bude mezi nimi i Česká republika?<br/>Zdroj: Vlastní
Válka s Ruskem je před evropskými dveřmi! Nejdříve je ale třeba zníčit potížisty. Bude mezi nimi i Česká republika?
Zdroj: Vlastní

Dnes je tomu, zhruba rok od doby, kdy byl na ukrajinském území, v Kyjevě, zahájen prozápadní program na vyřešení amerických problému, s názvem „Majdan“. Celý tento program byl zrealizován, za účelem, dokázat světu, kdo je globálním policajtem, kdo udává ekonomický, mocenský a zbrojní rytmus světa a HLAVNĚ vyvolat další studenou válku s Ruskou federací, pro níž se stala obětí Ukrajina, která se nyní ocitá na prahu mezi existencí a krachem. Jenže naši „milovaní,“ američtí soudruzi si už pěknou dobu, mohou prsty zlostí ukousat. Nejde jim totiž vše, tak jak by oni chtěli.

Tím nejvíce viditelným problémem je „vrah“ Putin, který neustále vzdoruje a bojuje za svou vlast, pro své občany. A za plať pán bůh, že si tohoto faktu, začínají i přes velice zcenzurovaný a zkorumpovaný tisk, všímat i normální lidé. A to nejenom v Rusku! Zdá se tedy, že Spojené státy mají „značný“ problém, neboť to není jenom Rusko, které se bouří, ale i třeba evropský, ekonomický tahoun, Německo, kde lidé nato tata poznali, že vrchní státní špičky, jako je Angela Merkelová, pracují již pro někoho jiného, než pro svůj národ. Nebo třeba takové Maďarsko, kde se premiér Orbán staví na zadní a velice výrazně nesouhlasí s protiruskou propagandou, která je nyní, pod taktovkou Spojených států. Dokonce byl ochotný zajít až k opuštění Evropské unie, která víceméně sekunduje Spojeným státům. Zkrátka a jednoduše, co západ nařídí, to soudruzi v EU „s radostí“ odkývají a podepíšou.

Konec? Kdepak, ani zdaleka! Krom těchto států je na nohou i celá střední Evropa až na Polsko, které pořád ve Spojených státech, vidí nějakého poctivce, který jim dám sladkou odměnu za patřičnou poslušnost. Prezident Zeman, před několika dny (mám tušení, že to bylo zrovna v den 25. výročí státního převratu v roce 89) prohlášen, našimi sfanatizovanými, proamerickými občany za proruského, MLUVÍ za vše. Stejně tak mluví za vše postoj slovenského premiéra Fica, či postoj k protiruské propagandě, všech rakouských politiků.

Všichni tito lidé si uvědomují, jaké že následky může a do značně míry už přinesla prozatimní, ekonomická, mediální a sankční válka, proti Rusku. Spolu s tímto uvědoměním si a veřejným vystupováním, jiných názorů, než těch, které si přeje USA si všichni tito lidé do značné míry koledují také o velký průšvih u západních, hegemonických pánů, kteří už zaslechli naše postoje a urychleně sem posílají Národní organizace pro demokracii.

Ano dámy a pánové, organizace pro demokracii, jenže je v tom takový menší, háček, ne-li přímo hák. Ony zmiňované „údajně“ nevládní organizace, totiž svým názvem, velice klamou a stejné organizace, byly posílány i do Kyjeva, kde se odehrálo, celé západem naplánované, pučistické peklo, „Majdan“ v duchu barevné revoluce. Kde ukrajinský lid, svrhl zkorumpovaného, avšak demokraticky zvoleného prezidenta Janukoviče, který si nejspíše neuvědomil, proti komu, vlastně stojí a že Spojené státy se svými 5 miliardami nainvestovaných dolarů do sniperů, jež budou střílet do davu, ukrajinských tanku s ruským potiskem, si už nějaký ten pátek, brousí zuby na Rusko. Když se tyto metody dostatečně neosvědčili a bylo vidět, že to rusové ustojí, tak Američané pod falešnou vlajkou sestřelili i malajský letoun MH-17 v domnění, že toto, ruskou pověst potopí a konečně vypukne válka.

Poznámka mimo: Osudným pro Janukoviče se stala smlouva pro přijetí v EU.

Otázky tedy zní: Co bude s námi? Co bude s těmi, co řvou a očividně prokoukli, celý ten zloby-plný plán Washintgonu?

Otázka je to v skutku pěkná, ale odpověď je strašná a nahání hrůzu. Když se toto všechno stalo na Ukrajině, kde ještě před rokem byl ve funkci Viktor Janukovič, který se také snažil, patřičně oponovat Spojeným státům a Spojené státy ho svrhli. Asi vám hned dojde, jak to s těmi státy, co řvou, dopadne. USA prostě budou šlapat po všech, co si dovolí říci jen jedno křivé slůvko. Je tu ovšem další otázka: Kdo bude první? Bude to snad Česká republika, Slovensko, Rakousko, nebo Maďarsko?

Pokud bychom to chtěli vzít alespoň trochu logicky a zaměřit se na toho, kdo v současnosti nejvíce „kecá,“ jinak řečeno, hází Spojeným státům klacky pod nohy, vyšlo by nám Maďarsko se svým premiérem Orbánem, který, jak už bylo řečeno výše se proti USA, tvrdě ohrazuje (hrozil například vystoupením z EU) a odvažuje se také Spojené státy „provokovat“ tím, že bude svou novou jadernou elektrárnu, stavět s pomocí ruských firem a financí.

Všechny tyto provokace Maďarska, už také nabírají na své síle a Amerika se snaží, stejným metrem jako tomu bylo na Majdanu, svrhnout také vládu Maďarska. Důkazem toho je odcitovaný článek z maďarského média „Maďarský národ,“ kde se píše , cituji:

Ačkoli v Budapešti nelétají Molotovovy koktejly a neteče krev, jako tomu bylo minulý rok stejnou dobou v Kyjevě, je mnoho důvodů zkoumat paralely a logické souvislosti událostí, které se odehrávají na Budapešťském Kossuthově náměstí.

Scénář je totiž stejný: jen jsme dosud v jeho dřívějším bodě. V tom, v němž studenti a nevládní organizace (NGO) se silnou podporou Ameriky začali „protestovat“. V ulicích se objevily davy, skandující slogany o nezbytnosti členství v Evropské unii i protikorupční hesla.

A jak víme, v Budpešti to vypadá přesně stejně: jako by se celé město dalo na pochod. Ulice přetékají maďarskými kolegy ukrajinských „pokojných protestujících“ – sem tam v doprovodu amerického atašé Andre Goodfrienda. Na náměstích jsou dodnes.

Následujícím bodem ukrajinského scénáře je vstup extrémní pravice na scénu. Než padnou první výstřely a někdo hodí prvního Molotova – a i poté –, „pokojné“ demonstrace samozřejmě pokračují.

A co vidíme v dnešní Budapešti? Protesty na Kossuthu „se ani neblíží konci“, přičemž jsme už viděli demonstranty, házející skleněnými láhvemi od piva – vedenými Gyorgym Budaházym, který už má „na kontě“ jedno obvinění ze zločinného spolčení poté, co organizoval ozbrojené útoky a útoky zápalnými lahvemi na politiky, jež měl tak údajně zastrašovat.

Všichni si pamatujeme, jak kyjevský scénář skončil nebo dosud končí: Krvavé pouliční nepokoje a mnohem krvavější občanskou válku. Mocenské hry vysoké politiky si za loňský rok vyžádaly na Ukrajině tisíce životů.

Jaký bude konec maďarského scénáře, dosud nevíme. Nicméně hodně nám může napovědět fakt, že ve stejné době, kdy si Viktor Orbán začal „stěžovat“, prohlásily Spojené státy Maďarsko za takzvanou „operační zónu“.

Expert na práci tajných služeb, pan Laszlo Földi, k tomu podotkl, že pokud je stát klasifikován jako „operační zóna“, znamená to, že je zde dotyčné mocnosti jejími interními směrnicemi dovoleno téměř vše. A – to je nutno zdůraznit – dále prohlásil, že státy, které jsou ve vztahu spojeneckém, proti sobě podobné kroky nepodnikají.

Co z toho plyne pro nás jako pro celou Střední Evropu a Českou republiku?

Všechno to závisí, na tom, zdali se maďarští politici uklidní a budou akceptovat podmínky USA. Pokud se tak nestane, a Washington, skutečně zasáhne úplně stejně, jako tomu bylo právě na Ukrajině v Kyjevě. Tak s největší pravděpodobností, by se stejné akce, pokud si politici v ČR (hlavně Zeman), Rakousku a Slovensku, nedají pokoj, mohli odehrát i u nás. Podle zásahu USA v Maďarsku, poznáme kam až je schopná americká vláda se svými kroky zajít.

Zatím všechno probíhá klidně a nic významnějšího se zatím u nás nestalo. Jo vlastně jedna událost by tu byla a to sice, pád Nečasovi vlády, který byl mediálně vyobrazen jako špionážní akce, mezi sekretářkou a partnerkou bývalého premiéra. Jenže skutečnost je zcela odlišná. Asi tam nějaké špehování bylo, ten hlavní důvod, proč byla tato vláda svržena, je ale někde jinde. A to v Temelíně. Proč zrovna tam, vysvětlím?

Jistě si vzpomínáte na proti-rakový radar, který měl stát v Brdech a podle všech zpráv ochránit lidi, před nebezpečím. Ano skutečně tam stát měl a k tomu měli být postaveny i americké, vojenské základny. Jenže tento plán Američanům jaksi nevyšel. Proto se rozhodli, že si jako náhradu za tento ztroskotaný plán, vezmou dostavbu našeho Temelína (samozřejmě proto, aby mohli alespoň nějak zamaskovat problémy s dolarem). Problém byl jediný a to sice, že nikdo zcela nevěděl, jak to z dostavbou vlastně dopadne. Proto svrhli nečasovu vládu. Nejistota z toho, že Býlí dům, nebude moct tuto jadernou elektrárnu dostavět.

Další takovou trochu významnější akcí, byl protest 25. prosince, kdy se slaví výročí státního převratu v roce 1989, kdy se na Národní třídě, shromáždilo několik tisíc lidí, aby Zemana prohlásili za pro-ruského a ukázali mu, jak „za ním,“ celý národ „stojí“ a vystavili mu červenou kartu.

A tohle byl pouze začátek náznaku barevné revoluce v České republice.

Amerika, nebezpečím pro všechny

Američané těmito náznaky, definitivně skončili s dobrým vyjednáváním a upozorňováním. Nyní jdou do celé záležitosti po hlavě a budou stůj co stůj, bojovat o to, aby takové státy, jako je Česká republika, Rakousko, Slovensko, případně Maďarsko, umlčeli. Bude jim úplně jedno, jak tyto země dopadnou, hlavně že oni, přežijou. Smyslem, všech těchto akcí je vyvolat válku s Ruskem a donutit Evropskou unii k přijetí TTIP a to buď po dobrém, či po zlém. Amerika nutně potřebuje zahladit své problémy s dolarem a přitom i ukázat světu, kdo je tu hegemonem a pánem. Jedině takto si Amerika dosáhne svého cíle, potrestá i státy, kteří odporují a staví se za Rusko.

Zdroj: Vlastní a částečně přebráno z Protiproud

Prosím ohodnoťte tento článek

Pošlete tento článek dál, pokud se Vám líbí :o)
Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Share on Tumblr

Mohlo by vás zajímat:

Komentovat pomocí Facebooku

Komentářů

Filip Melichar

Jmenuji se Filip Melichar bydlím v Praze, též v Praze studuji, střední školu a od konce roku 2013, konkrétně od 27. prosince, vydávám Bloumatele. S psaním a vydáváním článku jsem začal z důvodu, velké touhy, sdělit lidem informace a dozvědět se něco o dnešním světě. Krom těchto důvodu mě do psaní tlačí i chuť komentovat.

Napsat komentář