Velká Británie povoluje míchání genů, aneb chcete za dítě Einsteina, Mozzarta nebo teroristu?Zdroj: www.romove.radio.cz

Velká Británie povoluje míchání genů, aneb chcete za dítě Einsteina, Mozarta nebo teroristu?

Velká Británie povoluje míchání genů, aneb chcete za dítě Einsteina, Mozzarta nebo teroristu?Zdroj: www.romove.radio.cz
Velká Británie povoluje míchání genů, aneb chcete za dítě Einsteina, Mozzarta nebo teroristu?
Zdroj: www.romove.radio.cz

Trvalo to při nejmenším několik desítek tisíc let, ne-li rovnou milionů let, než se člověk, dostal na takovou úroveň, jakou známe dnes. Doba kamenná, bronzová a železná, všechny tyto doby šli společně s postupným vývojem člověka, který se nejdříve ukrýval ve skalách, pak začal stavět, cosi jako lesní „bunkry“ (velice vzdálené napodobeniny dnešních domů), no a najednou se objevili i první skutečné domy a s tím i různé chrámy, pyramidy, mešity a kostely. Na konec to všechno končí u jaderných elektráren, atomových bomb a létáním na oběžnou dráhu kolem Země, ne-li rovnou ke hvězdám. Pokrok jsme za těch několik tisíc, potažmo milionů let, udělali skutečně obrovský. Od neandrtálce až po vysoce vyspělé bytosti, jež jsou schopny létat na cizí planety. Ale jsme připraveni na další změnu? Změnu, která možná úplně změní chování lidstva? O co se jedná?

Velká Británie totiž schválila zákon, jež umožňuje míchat mitochondrální DNA, ještě nenarozených dětí a to až ze tří osob – matky, otce a dárkyně, která věnuje mitochondrie. Pokud se toto míchání povede, pak je velice pravděpodobné, že by dítě s nedostatkem mitochondrií od matky mohlo dostat jakousi náhradu, od výše zmíněné dárkyně. Návrh se samozřejmě mnoha lidem nelíbil a byl dosti zkritizován z různých odvětví, dokonce zde padli slova i o nepohlavním rozmnožování člověka.

Jak to může fungovat?

Abychom si mohli popsat funkci mitochondrie, musíme se vrátit zpět do učiva, základní a střední školy. Víme, že mitochondrie se skládá ze 3 „kódů,“ které jsou opět složeny z několika částic, odborně řečeno genů. „Kódy,“ známe pod názvem tRNA, rRNA a protieny, přičemž tRNA tvoří 22 genů, protieny 13 genů a rRNA 2 geny, dohromady tedy tvoří 37 genů a zajišťují výhradně funkci celé mitochondrii. Krom toho je samotných genů o hodně méně než jaderných genů, které se počítají v řádech deseti tisíců. Co z toho tedy vyplývá?

Když vezmeme celkové množství genů v mitochondrii a fakt, že geny, podle výzkumu zajišťují pouze chod mitochondrie a ničeho jiného, pak by logicky neměl být problém v tom darovat mitochondrii, nějakému dítěti, které se bez mitochondrie, narodilo. Pro tělo by tato obměna podle nejnovějších výzkumů neměla představovat , nějaký extrémně velký problém. Stavba a fungování buňky se tímto procesem nezmění. Pokud je tedy dárkyně mitochondrií zdravá, tak i dítě by mělo být v pořádku.

Velkou otázkou ovšem zůstává, jak této výměny mitochondrií docílit, tohle je práce pro skutečné odborníky. Prozatím totiž neexistuje žádné zařízení, které by takovýto proces dokázalo uskutečnit.

Stane se z nás opravna genů a továrna pro geny nové?

Jak bylo zmíněno již na začátku článku, člověk se vyvíjel a stále vyvíjí. Teď je ovšem otázkou, do jaké fáze tento, nebo spíše tato rychlost vývoje dojde. Snad každému musí být naprosto jasné, že lidstvo nebude přešlapovat na jednom místě, že nás čeká budoucnost, a to jak ve stavebnictví, v technologiích, tak ale i ve zdravotnictví. Hovoří se o tom, že staří Eygpťané, uměli operovat mozek. Dnes umíme operovat i srdce a oči. Tak proč se nepokusit i o „nabourání se,“ případně opravení genetického kódu? A to není ani zdaleka jediný cíl kterého by lékaři po celém světě chtěli dosáhnout, krom opravy genetického kódu, genů, by chtěli také přímo ovlivňovat vlohy a nadání ještě nenarozeného dítěte, samozřejmostí je i pohlaví dítěte.

To je ale nejen špatný, nýbrž rovnou katastrofální směr, kterým se lidstvo vydává. Pokud si lidstvo nedá s tímhle nedá pokoj, pak hrozí nadvláda pouze jednoho pohlaví, typickým příkladem je třeba Čína, nebo Indie, kde dcery jsou brány jako ty podřadné.

Bylo by hezké, kdybychom si „lusknutím prstů“ mohli zvolit „parametry svého dítěte.“ Zdali chceme mít dítě, které překoná, nebo nahradí Einsteina a Mozarta“. Přiznejme si to ale na rovinu, dámy a pánové v současné situaci, takových voleb není možno dosáhnout, protože a poněvadž se dnešní genetika pracně dostává na kloub opravám genů. A je velkou otázkou zdali tyto genetické opravy budou pro lidstvo prospěšné. Stejná otázka se týká i změn pohlaví atd…

Ono se řekne genetická oprava, či holka, nebo kluk. Ale jaké to bude mít následky to už nikdo neřeší. To že se ztratí veškeré kouzlo lidstva, že se lidé tímto krokem změní v podstatě na naprogramované roboty, to je všem tak nějak volné. Ano ne všichni lidé, tomuto světu dávají jen to dobré. Je tu, nebo tady v minulosti takový lidé byly, kteří se „proslavili“ a „proslavují“ svou krutostí. To ale přece neznamená, že by lidstvo mělo skončit jako nějaký naprogramovaný počítač. A to je pouze část z toho, co by se mohlo stát, kdyby genetika začala vylepšovat kódy lidi.

Měli bychom se ale zamyslet ještě hlouběji a položit si otázku. Berme to teď tak, že genetika dosáhla svého cíle a nyní je tedy možnost skládat geny dle svého gusta, přesně tak jako je to popsáno o něco výše. Teď bude ta zmiňovaná otázka: Co když naše genetika přijde s nějakým genem, který bude u lidí třeba 50krát zvyšovat riziko trestného činu? Bude potom genetika schopná takové genetické poruchy opravit? Neměli bychom se na nějaké genetické opravování, spíše vykváknout a zabývat se raději bezpečností všech lidí na planetě?

Lidé se pořád snaží vymýšlet něco nového, ale neuvědomují si jaké to může mít následky! Pokud skutečně dojde k tomu, že si budeme moct míchat geny svých potomků, tak nejenom, že se z nás stanou počítače, které někdo někdy naprogramoval, ale čelíme i velké hrozbě, a to té, že jednou přijdeme na gen dlouhověkosti, nebo na gen, který nás dokáže zbavit sužujících nemocí. Asi si teď řeknete, že by to bylo bezvadné, dožít se třeba dvouset let a po celou dobu svého života nemít žádnou nemoc. Ovšem byla by tu jedna taková otázka: „Kolik planet jako je naše Země, máme dnes k dispozici a kolik lidí by tato Země byla schopná „uživit“?

Odpověď je naprosto jasná. Jestliže genetika půjde za cílem „nabourat se a následně vylepšit genetický kód lidí,“ pak hrozí narušení rovnováhy života, což bude mít za následek přelidnění planety a následně taky spoustu mrtvích, neboť na Zemi dojde voda a potraviny. Už dnes je planeta značně přeplněná a voda na Zemi chybí.

No a to jsme z nějakým genetickým mícháním ještě ani nezačali.

Zdroj: Eportal

Prosím ohodnoťte tento článek

Pošlete tento článek dál, pokud se Vám líbí :o)
Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Share on Tumblr

Mohlo by vás zajímat:

Komentovat pomocí Facebooku

Komentářů

Filip Melichar

Jmenuji se Filip Melichar bydlím v Praze, též v Praze studuji, střední školu a od konce roku 2013, konkrétně od 27. prosince, vydávám Bloumatele. S psaním a vydáváním článku jsem začal z důvodu, velké touhy, sdělit lidem informace a dozvědět se něco o dnešním světě. Krom těchto důvodu mě do psaní tlačí i chuť komentovat.

Napsat komentář