Velká Británie umístí do Estonska na hranici s Ruskem, baterie raket dlouhého doletuZdroj: www.alo.rs

Velká Británie umístí do Estonska na hranici s Ruskem, baterie raket dlouhého doletu

Velká Británie umístí do Estonska na hranici s Ruskem, baterie raket dlouhého doletuZdroj: www.alo.rs
Velká Británie umístí do Estonska na hranici s Ruskem, baterie raket dlouhého doletu

Zdroj: www.alo.rs

Velká Británie hodlá příštím rokem, tedy rokem 2017, vůbec poprvé od dob studené války, přesunout do Estonska, přesněji na ruskou hranici své baterie s raketami dlouhého doletu. Důvodem pro tento tah je strach z údajné ruské agrese a ochrana tohoto státu, před Ruskem.

Společně s těmito britskými raketomety by mělo být do Estonska přesunuto také zhruba 800 britských kombatantů. Ti zde budou rozmístěni v rámci společného projektu, jehož cílem je obrana všech pobaltských států, před Ruskem a na kterém se podílí vojáci z celkem 15 států, přičemž hlavními zeměmi jsou USA, Francie a Dánsko.

Co se týká rozmístění britských raketometů, tak tuto akci pořádá Severoatlantická aliance a její cíl je stejný jako ve výše zmíněném projektu o rozmístění vojáků.

A u britských raketometů ještě chviličku zůstaneme. Nelze si totiž odpustit jejich technický popis.

Raketomety, které budou nasazeny na ruskou hranici jsou typu GMLRS a jejich palebná frekvence činí 12 řízených střel za minutu, přičemž střely dokáží zasáhnout ruský tank ve vzdálenosti až 72 kilometrů.

Samotné raketometné systémy, které jsou připevněny na obrněných transportérech budou obsluhovány celkem 25 členným týmem vojáků. Ty budou, vypálené rakety z těchto systémů, nesoucí 90 kilovou hlavici, navádět pomocí GPS.

V souvislosti s těmito raketami lze doplnit zajímavost, že značné oblibě se těší i v Afghánistánu, kde s nimi od roku 2007, odpalují bunkry radikálního nábožensko – politického hnutí, Taliban. Dle dostupných informací bylo jen během tažení v provincii Helmand na síť džihádistických tunelů, vypáleno celkem 410 těchto raket.

Vrátíme-li se ale zpět k Velké Británii a k nasazení jejich raketometných systému v Estonsku, nutno dodat, že krom těchto systémů se v Estonsku v brzké době objeví také, například dronové jednotky, proudová letadla, typu Typhoon, nebo tanky Challenger 2.

A tíží-li vás závěrem otázka, proč se najednou, kvůli ochranně pobaltských zemí, rozjeli takovéto akce, pak odpověď je taková, že zvýšené obavy o bezpečnost pobaltských států, vygradovaly v okamžiku, výsledku amerických prezidentských voleb a se zjištěním, že Donald Trump je budoucím americkým prezidentem.

Donald Trump totiž ještě během své prezidentské, volební kampaně zpochybnil článek 5. statutu NATO, pojednávající o ochraně kteréhokoliv člena NATO v případě vojenského napadení. Trump konkrétně navrhl, aby americká ochrana pobaltských zemí závisela na jejich vojenských výdajích a na požadavcích, které NATO prosazuje, jako podmínku pro členství v alianci.

Zdroj: Daily Mail

Prosím ohodnoťte tento článek

Pošlete tento článek dál, pokud se Vám líbí :o)
Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on Google+Share on Tumblr

Mohlo by vás zajímat:

Komentovat pomocí Facebooku

Komentářů

Filip Melichar

Jmenuji se Filip Melichar bydlím v Praze, též v Praze studuji, střední školu a od konce roku 2013, konkrétně od 27. prosince, vydávám Bloumatele. S psaním a vydáváním článku jsem začal z důvodu, velké touhy, sdělit lidem informace a dozvědět se něco o dnešním světě. Krom těchto důvodu mě do psaní tlačí i chuť komentovat.

Napsat komentář